Tajemné dějiny

Draci nad českou kotlinou

Drak, mytické zvíře obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, byl ve středověké Evropě většinou vnímán jako symbol chaosu a ničení. Stejně jej berou lidové české pohádky a pověsti, kde drak prakticky vždy vystupuje v roli krvelačného zla, které je třeba porazit. Existují však i vážnější záznamy v kronikách, hovořící o tajemných dračích zjeveních na obloze – mohli středověcí lidé vídat nad českou krajinou létat draky?

Český kníže a Svatý grál

Snad žádná legenda českých dějin nepodněcuje lidskou fantazii více než smrt svatého Václava, patrona českého národa, jehož jméno se stalo symbolem české státnosti, ale v mnoha dějinných chvílích bylo i zneužito jako symbol české podřízenosti. Mýty spojené se svatým Václavem však jdou ještě dál – až k jedné z legend odkazujících k samotnému počátku křesťanství. K legendě o Svatém grálu.

Dvě rodiny unikly na Západ v protrženém balonu

Jsme tady na Západě? Uvedenou překvapivou otázku uslyšeli 16. září 1979 dva šokovaní bavorští policisté. Chvíli předtím si povšimli hořáku přistávajícího balonu, který dosedl na zem poblíž města Naila, jen šest kilometrů od hranice s tehdejší komunistickou Německou demokratickou republikou. Když k vzdušnému plavidlu dorazili, nestačili se divit. Z jeho koše vyšlo celkem osm lidí.

Ve čtrnácti střílela Němce

Byla druhá světová válka, Nizozemsko bylo okupováno. Ulicemi severoholandského Haarlemu se projížděla na kole čtrnáctiletá dívka a v koši ukrývala zbraň. Nacističtí důstojníci ji občas zastavili, ale na zbraň nepřišli. Tu a tam vyvolala v některém esesákovi dojem, že se jí líbí. Když ho pak vedla lesem na odlehlé místo, netušil, že jediné, na co se může těšit, je kulka do týla. Odbojářka Freddie Oversteegenová zemřela začátkem září roku 2018 v 92 letech.

Masakr na Den otců

Druhé září se v části světa slaví jako Den otců, takže by to měl být spíše čas rodinné pohody, lásky a šťastných vzpomínek. V Austrálii to ale tak docela neplatí. V roce 1984 se v tomto dni střetly v zuřivém výbuchu násilí na jednom parkovišti na jihozápadě Sydney dva motorkářské gangy. Po nenávistné přestřelce zůstalo ležet na zemi šest mrtvých motorkářů a jedna nevinná čtrnáctiletá kolemjdoucí dívka.

O bitvě na Moravském poli

Byl pátek 26. srpna 1278 a v údolí řeky Morava nedaleko Suchých Krut už nějakou chvíli zuřila bitva, která se stala součástí české mytologie. Padl v ní český král Přemysl Otakar II., podle legendy zrazený v rozhodné chvíli českými pány, kteří svévolně opustili bojiště. Historická skutečnost je ale prozaičtější. Slavný válečník, zvaný též král železný a zlatý, zahynul, protože nebyl moc dobrý bojový taktik. 

Když Češi stříleli Čechy

V srpnu roku 1969, rok po vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa, se v ulicích českých měst opět střílelo. Zbraně však tentokrát nedrželi v rukou okupanti, ale Češi. 

Zkáza československé lodi Pionýr

Bylo 6. srpna 1969. Osm minut před devátou večer se palubou československé námořní lodi Pionýr rozlehl prudký třesk a rámus. Loď se zastavila. Uvázla na korálovém útesu nedaleko ostrova Mayaguana na Bahamách. Na cestě přitom byla jen 14 hodin, vyplula týž den ráno z kubánského přístavu Moa. Měla plout přes Atlantik s nákladem železné rudy. Teď byl konec. Dodnes zůstává Pionýr jedinou námořní lodí pod československou vlajkou, která se potopila na moři.

Zkáza českého Titaniku

Slepá snaha napravit předchozí chyby vede někdy k dalším chybám. Právě to zřejmě způsobilo i tragédii parníku Eastland, který se 24. července 1915 převrátil v chicagském přístavu. Katastrofa si vyžádala životy 844 lidí, z toho 220 Čechů. A třebaže je to krutý paradox, výrazně k ní přispěla snaha úřadů nepřipustit podruhé takovou hrůzu, jakou byla nedávná zkáza Titaniku.

Dějiny temné i tajemné. Vyvraždění dynastie Romanovců

Po půlnoci ze 16. na 17. července roku 1918 byl ve sklepě Ipaťjevova domu v ruském Jekatěrinburgu zavražděn poslední ruský car Mikuláš II. spolu s manželkou, dětmi a nejbližším příbuzenstvem. S jeho osudem se úzce pojí i boj československých legií.