Tajemné dějiny

Mystický kapucín Páter Josef, přezdívaný šedá eminence podle barvy své kapucínské kutny, přesvědčil podle některých historiků v roce 1630 intrikami rakouského císaře Ferdinanda, aby zbavil Albrechta z Valdštejna funkce vrchního velitele císařských vojsk.

Koncem dubna roku 1563 se do Českého Krumlova vrátil z dlouhé cesty po severozápadní Evropě tehdy čtyřiadvacetiletý Petr Vok z Rožmberka, pozdější význačný šlechtic, k jehož stolu se rády sjížděly mnohé osobnosti rudolfinské éry a jenž významně ovlivňoval život celého českého království. V té době určitě ještě netušil, že se stane posledním potomkem slavného rodu. A že jeho životem projde mnoho záhadných osobností.

Tři roky zbývají do oslav 680. výročí založení Univerzity Karlovy, jejíž zakládací listina nese datum 7. dubna 1348. A pouhých pár dní nás dělí od 80. výročí nejzáhadnější události, která je s touto univerzitou spojena – s tajemným zmizením jejích insignií a nejstarších písemností i početného spisového materiálu. Jejich stopa končí ve vlaku, který vyjel kolem 20. dubna 1945 z pražského Hlavního nádraží směrem na západ.

Za časů Franské říše, v období vlády franské dynastie Merovejců, se někteří příslušníci tehdejších místních elit nechávali pohřbít i se svými koňmi. Před více než 30 lety jako by se je jeden muž pokusil napodobit. Jen místo koně se nechal pochovat se svým autem.

Převedl 200 lidí. Zabil tucet esenbáků. Je to postrach zákona. Král Šumavy. Dneska zabijeme Josefa Hasila, křičí velitel pohraničníků v nové upoutávce na pokračování minisérie Král Šumavy režiséra Davida Ondříčka, popisující životní osudy slavného českého převaděče – který byl původně také pohraničník.

V temných a tragických časech Protektorátu Čechy a Morava se nočními ulicemi a po střechách domů pohyboval dlouhými skoky tajemný Pérák, děsící nacisty i české kolaboranty. Kde tato tajemná legenda vzala svůj počátek? A může mít nějaký reálný podklad?

Popeleční středa představuje v římskokatolickém liturgickém kalendáři první den postní doby. Noc, která jí předchází, ukončuje masopust. Následovat má čtyřicetidenní půst (spolu se šesti nedělemi, které se do něj nezapočítávají). Popeleční středa tak připadá na 46. den před Velikonoční nedělí.  

Zanícený obhájce tradičních práv českého národa a bonviván bojující proti pokrytectví své doby. Tak vypadá slavný kutnohorský šlechtic a kronikář z přelomu 16. a 17. století Mikuláš Dačický z Heslova ve filmu Cech panen kutnohorských, v němž jej ztvárnil Zdeněk Štěpánek. Symbolem Mikulášovy údajné svobodomyslnosti se ve filmu stalo i kouření dýmky. Je ale reálné, že by tento legendární aristokrat kouřil doopravdy?

Jde o jeden z nejzáhadnějších, nejzmatenějších a bohužel asi také nejtragičtějších příběhů československé radiotelegrafie. Na jeho začátku byl zřejmě jen něčí hloupý žert a z něj odvozená fáma. Na konci ale jedna podivná vražda.

Na území dnešní Kalifornie se nachází zvláštní jeskyně, na jejímž stropu lze spatřit červeně namalovaný větrník a můru s velkýma očima. Tajemný obrazec zřejmě svědčí o tom, že dávní domorodci vyznávali rituál, při němž se potřebovali dostat do halucinogenního stavu – a věděli, jak si tento stav navodit.