Tajemné dějiny

Tajemný čtvercový objekt nedaleko Prahy v sobě skrývá památku na pět tisíc let staré rituální vraždění - a k další masové vraždě došlo v jeho těsné blízkosti v roce 1942

Z rašelinišť severní Evropy se občas vynoří neuvěřitelně zachovalá lidská těla pocházející až ze starověku. Pojí se s nimi však podivná a znepokojivá záhada. A ta se netýká ani tak jejich nedotčenosti hnilobou nebo tlením, jako spíš toho, proč a jak tito lidé kdysi dávno zemřeli.

Jedenáctého října roku 1779 zemřel v Georgii polský šlechtic a důstojník Casimir Pulaski, účastník americké války za nezávislost, válečný hrdina a osobní přítel George Washingtona. A možná muž, který byl ve skutečnosti ženou, nebo intersexuálem.

Drak, mytické zvíře obvykle s hadími nebo ještěřími znaky, byl ve středověké Evropě většinou vnímán jako symbol chaosu a ničení. Stejně jej berou lidové české pohádky a pověsti, kde drak prakticky vždy vystupuje v roli krvelačného zla, které je třeba porazit. Existují však i vážnější záznamy v kronikách, hovořící o tajemných dračích zjeveních na obloze – mohli středověcí lidé vídat nad českou krajinou létat draky?

Snad žádná legenda českých dějin nepodněcuje lidskou fantazii více než smrt svatého Václava, patrona českého národa, jehož jméno se stalo symbolem české státnosti, ale v mnoha dějinných chvílích bylo i zneužito jako symbol české podřízenosti. Mýty spojené se svatým Václavem však jdou ještě dál – až k jedné z legend odkazujících k samotnému počátku křesťanství. K legendě o Svatém grálu.

Jsme tady na Západě? Uvedenou překvapivou otázku uslyšeli 16. září 1979 dva šokovaní bavorští policisté. Chvíli předtím si povšimli hořáku přistávajícího balonu, který dosedl na zem poblíž města Naila, jen šest kilometrů od hranice s tehdejší komunistickou Německou demokratickou republikou. Když k vzdušnému plavidlu dorazili, nestačili se divit. Z jeho koše vyšlo celkem osm lidí.

Byla druhá světová válka, Nizozemsko bylo okupováno. Ulicemi severoholandského Haarlemu se projížděla na kole čtrnáctiletá dívka a v koši ukrývala zbraň. Nacističtí důstojníci ji občas zastavili, ale na zbraň nepřišli. Tu a tam vyvolala v některém esesákovi dojem, že se jí líbí. Když ho pak vedla lesem na odlehlé místo, netušil, že jediné, na co se může těšit, je kulka do týla. Odbojářka Freddie Oversteegenová zemřela začátkem září roku 2018 v 92 letech.

Druhé září se v části světa slaví jako Den otců, takže by to měl být spíše čas rodinné pohody, lásky a šťastných vzpomínek. V Austrálii to ale tak docela neplatí. V roce 1984 se v tomto dni střetly v zuřivém výbuchu násilí na jednom parkovišti na jihozápadě Sydney dva motorkářské gangy. Po nenávistné přestřelce zůstalo ležet na zemi šest mrtvých motorkářů a jedna nevinná čtrnáctiletá kolemjdoucí dívka.

Byl pátek 26. srpna 1278 a v údolí řeky Morava nedaleko Suchých Krut už nějakou chvíli zuřila bitva, která se stala součástí české mytologie. Padl v ní český král Přemysl Otakar II., podle legendy zrazený v rozhodné chvíli českými pány, kteří svévolně opustili bojiště. Historická skutečnost je ale prozaičtější. Slavný válečník, zvaný též král železný a zlatý, zahynul, protože nebyl moc dobrý bojový taktik. 

V srpnu roku 1969, rok po vpádu vojsk pěti států Varšavské smlouvy do Československa, se v ulicích českých měst opět střílelo. Zbraně však tentokrát nedrželi v rukou okupanti, ale Češi.