Tajemné dějiny

Dějiny temné i tajemné. Výbuch na Bytízu

K jedné z nejbizarnějších tragédií v dějinách českého vězeňství došlo 17. května 1979 v tehdejším nápravně výchovném ústavu Bytíz na Příbramsku. Odsouzený Petr Lattenberg zde spáchal sebevraždu odpálením trhaviny důlní svítilnou. O život přišel i jeden strážný. Důvodem bylo neopětované Lattenbergovo milostné vzplanutí.

Dějiny temné i tajemné. Nejtajemnější česká vražda

V české historii snad není zločin, který by byl opředen větším mystériem, než je vražda teprve šestnáctiletého Václava III. v Olomouci. Poslední mužský potomek přemyslovského rodu vydechl naposledy poté, co mu v šeru síně kapitulního děkanství zasadil dodnes nezjištěný pachatel tři bodné rány. Vrah jednal s největší pravděpodobností na objednávku, okolnosti vraždy však zůstávají dodnes tajemstvím.

Dějiny temné i tajemné. Velká vlaková loupež

Zřejmě nejslavnější vlaková loupež v dějinách se odehrála 8. srpna 1963 na trati mezi Glasgowem a Londýnem. Šestnáctičlenný gang lupičů přepadl královský poštovní vlak a ukradl 2,6 milionu liber uložených ve 128 pytlích o celkové hmotnosti 2,5 tuny. V případu figurovala i některá slavná jména.

Dějiny temné i tajemné. Malý velký vrah Václav Mrázek

Byla hluboká noc, ale 57letá Alžběta Beranová se náhle probudila s nepříjemným pocitem, že v místnosti je někdo cizí. Vzápětí strnula. Před ní stál skutečně muž, ale její manžel to nebyl. Mrázek, hlesla spíš mimoděčně. Potom zahlédla sekeru. 

Dějiny temné i tajemné. Bonnie & Clyde

Stali se možná nejslavnějším tragickým mileneckým párem po Romeovi a Julii. Američtí gangsteři Clyde Barrow a Bonnie Parkerová, proslulí jako Bonnie & Clyde, však nebyli romantickými hrdiny. Než skončili svůj život rozstříleni v autě, padlo jim za oběť více než 15 lidí. Kromě policistů a přepadených šlo někdy i o zcela náhodné kolemjdoucí.

Dějiny temné i tajemné. Záhada dejvického masakru

Jednou z největších a dodnes nevyřešených záhad spojených s pražským povstáním v květnu 1945 je událost, k níž došlo hned v první den povstání, tedy 5. května v podvečerních hodinách. V tu dobu bylo pravděpodobně v areálu dejvických kasáren zvaných Kadetka povražděno asi devatenáct až dvacet obránců Dejvického nádraží. Jejich těla se však nikdy nenašla.

Dějiny temné i tajemné. Spartakiádní vrah a jeho zámořský protějšek

Na dvou různých světadílech, ve dvou odlišných politickým režimech řádili ve dvou slavných velkoměstech ve stejný čas dva mladíci, jeden patnáctiletý, druhý o deset let starší. Z obou se ve stejnou dobu stali obávaní sérioví vrazi, lupiči a násilníci. Taková zvláštní shoda náhod nastala v roce 1985.

Dějiny temné i tajemné. Drákula a les mrtvol

Začínalo léto roku 1462. Nedaleko Târgoviște, hlavního města Valašského knížectví, tábořila osmanská armáda a chystala se ho oblehnout. V noci 17. června však Turky vzbudilo troubení rohů. Když se vyhrnuli ze stanů, s úděsem zjistili, že se na ně řítí tisíce planoucích pochodní. Valašský kníže Vlad III., řečený Napichovač, právě zahájil protiútok.

Dějiny temné i tajemné. Zapomenutá vražda

Na sklonku února roku 1967 došlo na Jesenicku k bestiální vraždě, která představovala - až do útoku Olgy Hepnarové v roce 1973 – největší masovou vraždu spáchanou jedním pachatelem v poválečném Československu. Vrah Josef Svoboda během jediné noci ubil sekerou sedm lidí, a sám spáchal sebevraždu. Otřesný zločin však později překryly události roku 1968 a, na rozdíl od činu Olgy Hepnarové, byl téměř zapomenut.

Dějiny temné i tajemné. Bitva u Little Bighornu

„Spatřil jsem, bratři, ve snu stovky bílých jezdců. Vojáky provázeli zrádci – indiánští zvědové. Bělochů bylo mnoho. Nespočetně. Ale uviděl jsem, bratři – všichni, všichni do jednoho v boji s námi zahynuli…,“ popsal 11 dní před bitvou u Little Bighornu své vidění legendární duchovní vůdce dakotských kmenů Sedící býk.